KONOPÍ – ROSTLINA MINULOSTI, SOUČASNOSTI I BUDOUCNOSTI
Jitka K. Trčková, Jan Vít
Proč se zabýváme konopím?
My dva, autoři této přednášky, patříme do generace, která vídala na polích konopí i len. Potkávali jsme lidi oblečené v oděvech zkonopí nebo s konopím. Jsme výtvarníci a etnografové. V těchto oborech, kam oko pohlédne, bylo a je konopí. Rostlina známá i z lidových písní, zvyků, úsloví, přísloví, pohádek…
KONOPÍ – ROSTLINA MINULOSTI, SOUČASNOSTI I BUDOUCNOSTI
Začněme botanickým opakováním: konopí – cannabis, je jednoletá bylina, původně dvoudomá, tzn. má samostatné rostliny samčí a samičí. Obecně je dělena na druhy: sativa, indica a rudealis. Občas se prosazuje tvrzení, že je jen jeden druh s mnoha varietami. Snažíme se prosazovat termín „konopí polní“, nikoliv jen „technické“ (využívané i v potravinářství), pro legální konopí pěstované na polích dle stejných zákonných pravidel jako mák.
Konopí bývalo řazeno mezi rostliny kopřivovité (J. S. Presl: Všeobecný rostlinopis). Během 20. století při specifikaci fauny a flory byla vyčleněna malá skupina rostlin a označena jako konopovité – Cannabacae. U nás se jedná o chmel a konopí (jako mnohé „kopřivy“ = léčivky).
Co najdeme na internetu: za nejstarší bývá považováno konopí z Tchajwanu, 10 000 let staré. Ostrov byl ale trvale osídlen až před 5-6 000 lety. Jistotu nemáme.
Japonské šňůrové keramice džomon s otiskem šňůry se přisuzuje stáří 10 000 let. Šňůra při vypalování vyhořela. Mohla být stočena z lýka stromů. Důkaz, že byla konopná, chybí.
Informace o konopí z Číny udávala stáří 4 500 let. Česká archeoložka a sinoložka dr. K. Svobodová nás upozornila, že čínský znak, který dnes čteme jako „konopí“, původně znamená jakékoliv textilní vlákno. Může to být len, konopí, bavlna. Možná nás ale nové analýzy překvapí. Dr. K. Svobodová nám doporučila, abychom se spíše zabývali oblastmi, kde jsou důkazy jasné.
V Gruzii – historické Kolchidě, geologové nedávno objevili jeskyni zvanou Džudžuana – plnou jílů. Přizvali archeobotaniky. Ti přijeli, analyzovali, datovali. Nenašli konopí, ale pylová zrna divokého lnu i v nejhlubší vrstvě staré 34 000 let. Netoliko pyly ale i rostliná vlákna barvená do růžova, tyrkysova, šeda až černa. Část vláken byla složených tak, že připomínala textil. Další analýza prokázala přítomnost molů a na onom textilním vzorku i houby, které rostou pouze na textilu nošeném – kontaminovaném lidským potem.
Předpokládá se, že lidé – sběrači a lovci nejprve plody rostlin sbírali, až později se dostali k využití rostlinných vláken na výrobu sítí, tětiv a textilu. Jak dlouho mohlo trvat, než se dostali i k barvení rostlinnými šťávami?
Herodotos cca 450 let př. Kr. píše, že v Kolchidě tkají jinde neznámou technikou. Měli asi dlouhodobou praxi.
Nálezem v Gruzii přišly naše Dolní Věstonice o prvenství nejstarší textilie – 25 000 let.
A co jeskyně v Evropě? 19. století – století pokroku a vynálezů prokázalo užitečnost hnojení polí fosforem. Sedimenty v jeskyních fosfor obsahují a byly po ruce. Co dodat… ?
Poněkud neprobádána je oblast Anatolie, měst starých 9 500 let, s až 10 000 obyvateli. Politická situace v Turecku příliš nepřála pokračování průzkumů z let 1958-65. Otisky rohoží, plastiky a reliéfy s býčími rohy a pardály, obdělávaná pole…? V příštím roce čekáme informace o nových průzkumech z let 2019 a 2020.
Středozemí, Mezopotámie a Egypt. Dnes nikdo nepochybuje o tom, že egyptská bohyně Sešat, patronka stavařů, písařů, má nad hlavou list konopí. Nález lodě ze země Punt, staré 3 770 let s nákladem nádob i s lodními lany, konopí v těchto zemích prokázal.
Co jsou puntská konopná lana proti provázku starému 7 300 let z naší české Velimi, nedávno nalezeném v prehistorické roubené studni, v oušku kulovité nádoby. (Archeologický ústav ČS AV).
Vylisovaná rostlina konopí nás upozornila na podobnost s reliéfem, na kterém jsou dva akadští kněží nebo velmožové – mezi nimi keř konopí. Dnes již obecně známý reliéf upozorňuje na možnost znalosti konopí v Mezopotámii a přilehlých oblastech cca 2500 př. Kr. O lnu pěstovaném v této oblasti nejsou pochybnosti.